Psychiatrická léčebna

Při adaptaci bývalého kláštera bylo přistavěno druhé patro. Tyto práce byly dokončeny v r.1869 a 29. dubna bylo přijato do ústavního ošetřování prvních 51 nemocných mužů, kteří sem byli přeloženi z ústavu pražského. Několik dalších transportů pak ústav zcela zaplnilo, bylo zde 282 lůžek pro muže, plně obsazených. Protože v pražském ústavu bylo též velký nedostatek míst pro ženy, byla v Kosmonosích najata budova bývalého kadetního ústavu “štift”, stojící asi 200 m jižně od kláštera. Roku 1871 je zde již 112 lůžek pro ženy. Úbytky nemocných propouštěním nebo úmrtím byly doplňovány ředitelstvím pražského ústavu, kterému jedině příslušelo právo přikazovat nemocné do kosmonoské filiálky. Protože se jednalo jen o ústav ošetřovací, byli sem výhradně posíláni pacienti označeni za nevyléčitelně duševně nemocné, z nichž značná část trpěla též chorobami tělesnými. Památným dnem zůstane 1. červenec 1885, kdy byl ústav vybrán k prvním pokusům se stravováním ve vlastní režii. Výsledek byl tak skvělý, že se vysoký sněm usnesl i v ostatních ústavech stravování ve vlastní režii zavést. V roce 1871 měl ústav 394 lůžek a probíhal zde klidný život filiálky, i když byly potíže s praním prádla. Muselo se špinavé vozit do pražského ústavu a čisté bylo opět posíláno zpět. Ke kuriózní situaci došlo tím, že součástí ústavu se stal i bývalý klášterní kostel, později používaný jako farní kostel kosmonoský. Je opatřen dvěma věžemi, z nichž jedna se stala majetkem ústavu a druhá zůstala majetkem církevním. Za zvláštnost se též považovalo umístění oddělení pro pacientky přímo nad zakristií kostela. Sledujeme-li dále osudy kosmonoského ústavu v jeho počátcích, považuje se za významné značné rozšíření ústavu v roce 1895, když původní klášterní kvadratuře jsou přistavěny dva velké pavilony “A” a “B”, každý o 300 lůžkách. V roce 1896 byla postavena moderní společná budova pro kotelnu, prádelnu a elektrickou centrálu. Tím odpadlo nebezpečné svícení otevřenými olejovými lampičkami a petrolejovými lampami. V dřívějších letech byl v ústavě takový nedostatek vody, že v letních měsících i pitná voda často z daleka musela být vožena. V roce 1892 byl postaven nový vodovod s jímací a čerpací stanicí u řeky Jizery, poháněnou parním strojem a od té doby bylo v ústavě vody dost. V roce 1896 byla postavena nová velká kuchyně s pekárnou pro zvýšený počet nemocných, když stará dosavadní kuchyně nevyhovovala. Zároveň byly zřízeny v nové budově kuchyňské byty pro kuchyňský personál. V roce 1897 byl postaven malý pavilon pro byty sekundárních lékařů a další místnosti pro lékařské účely, lékárnu, knihovnu. Počet úředníků ústavu se také rozrůstal, bylo nutno přikročit ke stavbě budovy úřednické pro byty v roce 1897. Stavba byla dokončena na jaře v roce 1899. Interiér budovy je ukázkou secesního stavitelství. To se ústav již natolik rozrůstá, že je mu změněn statut filiálky na samostatný Královský zemský ústav pro choromyslné s právem přijímat nemocné. K tomuto důležitému mezníku v historii ústavu dochází 30. června 1897 a za přijímací obvod ústavu jsou určeny tyto tehdejší politické okresy : Broumov, Česká Lípa, Děčín, Dubá, Frýdlant, Jablonec, Jablonné, Jičín, Jilemnice, Králové Dvůr, Králové Hradec, Liberec, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Nový Bydžov, Nové Město n.M., Rumburk, Semily, Šluknov, Trutnov, Turnov, Vrchlabí a město Liberec, tehdy se zvláštním statutem. Tímto mezníkem končí nejstarší historie kosmonoské psychiatrické léčebny. Vlastní funkce psychiatrické léčebny doznala v průběhu svého vývoje řadu změn, které odrážely vývoj medicínského myšlení, vývoj řady dalších navazujících oborů i změny postoje společnosti k fenoménu duševního zdraví a nemoci. Prosazení psychologického přístupu k člověku jako svébytné, neopakovatelné a jedinečné bytosti a zdůraznění sociologických aspektů do medicínského myšlení znamenalo v posledních desetiletích radikální změnu pohledu na funkci ústavní, stacionární léčby.