Významná výročí
1186 Kníže Bedřich Přemyslovec daroval ves Kosmonosy řádu Johanitů, kteří zde pravděpodobně záhy postavili kamenný kostel sv. Martina. Měla údajně 9 stavení a poplužní dvůr.
1280 Obec v majetku pánů z Lemberka a Zvířetic. Byla zde již fara – středisko duchovního života.
1420 – 1434 Za husitských válek vypálen kostel a z části asi i ves.
1470 Obec, mající 30 stavení, koupil Jan Tovačovský z Cimburka jako součást panství se sídlem v Mladé Boleslavi. Zbudování věžovité tvrze.
1492 Kryštof Kolumbus znovuobjevil pro Evropu Ameriku, šíří se protestantismus a renesanční umění.
1571 – 1580 Adam Krajíř z Krajku nechal přestavět tvrz na čtyřkřídlý a třípodlažní renesanční zámek a zřídil oboru s kamennou zdí a střílnami.
1607 Za Jiřího z Hohenlohe se stávají Kosmonosy sídlem rozsáhlého panství s obcemi Bezděčín, Dalovice, Debř, Hrdlořezy, Chrást, Jemníky, Kyšice, Lítkovice, Michalovice, Obrubce, Obruby a další.
1628– 1635 Kosmonoské panství v majetku válečníka Gottfrieda z Pappenheimu, který nechal zrenovovat zámek. Za třicetileté války obec z části zpustošena. Z 18 statků, 4 chalup a 2 domků. část určitou dobu neobydlena.
1650 – 1739 Za majitelů Černínů z Chudenic hospodářský a kulturní rozkvět, panství rozšířeno o Horní Stakory a další. Zvláštností byla existence dvou obcí – selské a řemeslnické se svými rychtáři. Rozsáhlá stavební činnost: věž- kampanila, sýpky a panský hostinec (1673), kostel (1674), piaristický klášter a koleje pro studenty (1688), přestavba zámku (1709), Lorety (1712) a další. Klášterní gymnasium, při němž zřízena i obecní škola, kulturním centrem kraje, místní umělecká a řemeslnická tvorba importována daleko za hranice panství. Od roku 1730 zmenšení zadluženého panství jeho rozprodáváním piaristický klášter a koleje pro
1688 Založeno piaristické gymnázium, klášter a koleje Heřmanem Jakubem Černínem.
1763 Josef de Bolzo nechal vystavět textilní manufakturu na výrobu hedvábí a později zpracování bavlny. Pro dělníky byla vybudována obytná čtvrť “Svaté pole”.
1770 – 1773 Postavena fara a započata výstavba farního kostela sv. Josefa východně od zámku. Skončila pouze založením základů. Farní úřad přenesen z Michalovic.
1781 Zřízena jednotřídní obecná škola v přízemním domku pod farou.
1784 Zrušen klášter a gymnasium přemístěno do Mladé Boleslavi.
1789 Budova zrušené textilní manufaktury pronajata boleslavskému pluku k výchově sirotků po důstojnících – odtud název “Štift”.
1789 František Leitenberger koupil budovy zrušeného kláštera a zřídil zde tiskárnu látek.
1824 Nadací kněze Františka Linharta postaven chudobinec.
1835 – 1836 Empírová přestavba jižního křídla zámku, budována sala terrena (velký sál, otevřený do zahrady).
1841 Byl zřízen poštovní úřad.
1847 Textilní továrna přeložena do Josefova Dolu.
1848 Zrušeno nevolnictví, nová samospráva obce v čele se starostou. Panství již pouze na katastrech Kosmonos, Horních Stakor a Zalužan.
1861 Založeny rozsáhlé obecní ovocné sady.
1885 Dokončena železniční trať do Turnova, zastávka Josefův Důl – Kosmonosy.
1867 V klášterních budovách zřízena psychiatrická léčebna, v roce 1871 pronajat pro stejné účely ještě Štift.
1868 16. února prohlášeny Kosmonosy městysem. Měly již kolem 2 800 obyvatel, právo konat trhy; působily zde spolky: potravní spolek Včela, Občanská beseda s vlastní knihovnou, ochotnický divadelní spolek Jirásek, zpěvácký spolek Hlahol, tělovýchovná jednota Sokol, okrašlovací spolek Ozdoba a jiné korporace.
1871 Zakoupena budova pro zřízení radnice na náměstí.
1882 Ustaven hasičský sbor.
1885 Otevřena nová pětitřídní školní budova zřízená obcí přestavbou bývalé panské sýpky na náměstí.
1894 Zahájena postupná výstavba nemocničního areálu.
1905 Stavební úpravy zámku a parku, moderně adaptován interiér zámku, včetně zřízení ústředního topení. V provozu čedičové lomy se strojním provozem u Obory.
1906 Postavena sokolovna.
1910 V obci dílna firmy Koloc a Špička – výroba šrotovníků.
1913 25. června povýšeny Kosmonosy na město – téměř 4 000 obyvatel. Zřízen veřejný vodovod (stojany).
1914 – 1918 I. světová válka, na bojištích přišlo o život 42 občanů Kosmonos a několik občanů Horních Stakor. Z loretánské věže pro válečné účely “zrekvírovány” zvony. Na konci války vznik Československé republiky.
1920 – 1929 Elektrifikace města.
1924 Vybudována Svobodova továrna na výrobu elektromotorů a traktorů.
1925 Zřízen první kosmonoský biograf “Na Rychtě”.
1939 – 1945 II. světová válka, řada občanů byla vězněna nebo odvlečena do koncentračních tábor. Popravených nebo umučených bylo 10. Obec měla 5 200 obyvatel.
1945 Interiér jižního křídla zámku adaptován pro školní účely.
1947 – 1954 Sloučení Kosmonos s Mladou Boleslavi – v tomto období znárodněna Svobodova továrna, zestátněny obchody a služby (po roce 1949) a otevřeno nové kino (1952).
1956 – 1974 Kosmonosy opět samostatné: všechny významnější veřejné stavby kromě závodu ČSAD a Masokombinátu realizovány vesměs svépomocí: vodovodní síť, dvě samoobsluhy, koupaliště a podobně.
1974 Kosmonosy podruhé sloučeny s Mladou Boleslavi. Pokračuje výstavba bytových domů za opravnami a obytných domů pod koupalištěm, nad nemocnicí a v dalších částech čtvrti, zahájena generální oprava zámku. Na druhé straně zchátral historický střed města, zrušena řada obchodů.
1990 Kosmonosy se staly opět samostatným městem. |