Kosmonosy - kultura


Manufaktura

Manufaktura

Textilní manufakturu založil 20.11.1764 italský hrabě Josef de Bolzo. Pro její provoz nechal postavit budovu dnešního “štiftu”. V rozlehlých sálech byla tkalcovna až s třiceti stavy, později tiskárna látek. Práci a obživu zde nacházelo i 400 tkalců z Kosmonos a blízkých vesnic. Nejprve se zpracovával len a vlna, potom hedvábí a bavlna. Sám hrabě de Bolza nechal vysázet, a to převážně v okolí zámku množství moruší, aby bylo krmivo pro chov bource morušového. Obec se rozrůstala, pro dělníky byly postaveny domy na “Svatém poli” (jméno podle blízkého hřbitova). Pro bělení, barvení a potiskování látek bylo potřeba hodně vody, proto byla též v r. 1764 založena manufaktura na břehu Jizery u Debře a podle zakladatele dostalo místo jméno Josefův Důl. Vzniklo zde bělidlo, valcha a postavily se místnosti pro barvírnu a tiskárnu. Majitel měl hned od počátku problémy s nedostatkem dovážené příze a kartounu. Problémy byly i při sjednávání celní sazby. Provoz v obou manufakturách musel být r. 1770 zastaven. Obnoven byl za dva roky a to za pomoci cizích odborníků zejména Johana Schüleho, člena tiskařské rodiny z německého Augsburku. Hrabě Bolza odjíždí do Drážďan, kde r.1782 umírá. Kosmonoské panství zdědila vdova Johana, která se provdala za hraběte Mirbacha. Manufaktury pronajala. Oba nájemci nebyli dobrými “podnikateli”. Obě upadající manufaktury zakoupil 18.1.1793 Jan Josef Leitenberger, zkušený odborník, který procestoval západní Evropu, dovedl podnikatelsky riskovat. V budově “štiftu” zavedl barvírnu a tiskárnu kartounů. Nejprve upravoval plátěné látky, později zpracovával hlavně bavlnu. V roce 1796 předal obě manufaktury synovi Františkovi, který přikoupil 1.8.1797 budovu bývalého piaristického kláštera a zřídil v ní továrnu na šátky. Roku 1796 byl zaprotokolován úřední název firmy “Franz Lientenberger in Cosmanos”. V té době pracovalo v manufaktuře více než 200 dělníků a řada odborníků z ciziny. Na práci byly najímány ženy, ale i desetileté děti. Franz Leitenberger měl velký smysl pro novinky a pokrok, které se snažil urychleně zavádět. Továrna dosahovala střídavých úspěchů, aby obstála v konkurenci musela modernizovat provoz i za cenu velkých finančních nákladů. Byl zaveden nový spřádací stroj podle anglického vzoru. Do továrny přišel talentovaný chemik Ignáz von Orlando, který se oženil s Leitenbergovou dcerou Johanou. Zavedl potiskování tkanin pomocí lapisu. Tak se stalo kosmonoské zboží pro svůj vkus a nízkou cenu velmi oblíbené. Na lipském veletrhu r.1815 firma “Cosmanos” poprvé proráží, prodala všechno své zboží. V dalších letech nebyly jenom úspěchy. Lipský veletrh r.1819 byl pro firmu “propadák”. Konkurence, zejména anglická a francouzská byla veliká. Firmu zachránila půjčka od lipské banky. Franz Leitenberg r.1825 umírá. Ignaz Orlando vede firmu až do r.1829, kdy se společného vedení ujímá i mladý Fridrich Leiternberg. Nastává stabilizace firmy. Velký úspěch zaznamenávají “Kosmonoské šátky”. Byly vkusné, kvalitní, levné i módní. Kupovaly je především “střední vrstvy” obyvatelstva. Fridrich Lietenberg oficiálně převzal firmu až r.1833. Mladý továrník cestoval, poznal organizaci práce v moderních anglických textilkách. Věděl že, má-li továrna prosperovat, musí pokračovat v modernizaci. Fridrich r. 1854 umírá. Novým majitelem se stává jeho synovec Bedřich Orlando, který v modernizaci pokračoval. Hlavní část výroby přesunul do Josefova Dolu, kde byl dostatek říční vody a pozemky pro rozšíření výroby.
V Kosmonosích zůstala jen výroba galanterního zboží, která byla r.1867 zrušena. Pro Kosmonosy to byla ztráta. Jméno firmy “Cosmonos” zůstalo i nadále zachováno.