Kosmonoské školství

První kosmonoská škola 1688 – 1694

Hrabě Heřman Jakub Černín z Chudenic chtěl na svém panství umožnit vzdělání mládeže ze širokého okolí a rozhodl v roce 1688 o založení piaristického gymnázia v Kosmonosích. Kosmonoské gymnázium bylo jedno z prvních v českém království. Před rokem 1688 v Kosmonosích žádná škola nebyla. Některé děti chodily do škol v Mladé Boleslavi, některé děti učili rodiče nebo sourozenci a některé děti potulní učitelé, například vojenští vysloužilci. První kosmonoská škola byla zřízena v r.1688 v budově čp. 142, která předtím byly panskou nemocnicí pro chudé nemocné kosmonoského panství. Když v roce 1688 majitel kosmonoského panství hrabě Heřman Jakub Černín položil základní kámen ku stavbě piaristického kláštera s gymnáziem, bylo tu po dobu výstavby kláštera do roku 1694 vyučováno v budově čp. 142 (pod Loretou). Bylo zde umístěno gymnázium a také obecná trojtřídní škola Vyučovali zde řeholníci piaristického gymnázia. Obecná škola byla trojtřídní: legentes (čtení), scribentes (psaní) a aritmetista (počty). Na obecní škole bylo zapsáno 101 žáků, všichni pouze z kosmonoské farnosti. Gymnázium bylo pěti třídní: syntaxista (skladba vět a souvětí), gramatista (mluvnice), principista (druhá třída), parvista majores et minores (první třída velká a malá). V gymnáziu se vyučovalo latinsky. V roce 1688 bylo na gymnáziu 36 žáků (všichni v jedné učebně) Na gymnáziu a obecné škole byli zapsáni výhradně chlapci. Do třídy počtů byl v tomto roce zapsán třináctiletý Martin Jelínek, pozdější vynikající řezbář a sochař. Na gymnáziu studovali žáci z Čech, Moravy a Lužice. Vyučování v této budově skončilo v roce 1694, kdy byla přestěhována do nově vybudovaného kláštera v Lípách.

Druhá kosmonoská škola 1694 – 1784

Byla umístěna v piaristickém klášteře za kostelem sv. Kříže v Lípách. Gymnázium s obecnou školou bylo slavnostně otevřeno 3. května 1694, za přítomnosti zakladatele hraběte Heřmana Černína. V roce bylo zapsáno celkem osmnáct řeholníků piaristického řádu. Gymnázium bylo již šestitřídní, čtyři třídy gramatické, dvě humanitní. Na gymnáziu se vyučovalo v latině. Obecná škola byla trojtřídní. Vedle čtení, počtů a psaní se vyučoval katechismus a částečně latina a hudba. Řeholníci dostávali týdenní plat dva zlaté. Do obou škol byli zapsáni pouze chlapci. Na gymnáziu se vyučovala latina, řečtina, matematika, dějepis, zeměpis, základy fyziky a přírodopisu. Vyučovalo se dopoledne i odpoledne pouze po dvou hodinách. Vyučování bylo zahájeno počátkem listopadu, pololetní zkoušky se konaly o Velikonocích. Druhé pololetí bylo ukončeno v polovině září. Potom teprve byly prázdniny. Nejlepší žáci dostávali pozlacené nebo stříbrné medaile s portrétem Marie Terezie. Přespolní majetní žáci bydleli v pěti kolejních domech v Lípách. Kosmonoské gymnázium vychovalo celou řadu vynikajících osobností: hudebníci – Jiří Ignác Linka, Jiří Antonín Benda, František Xaver Brixi, Antonín František Bečvárovský aj. Působili zde učitelé Jan Kapoun – lingvista, jazykovědec, Jaroslav Schaller- historik a topograf, Václav Fortunát Durych – slavistik aj. V roce 1784 zrušil císař Josef II. kosmonoský klášter a gymnázium bylo za velikého jásotu boleslaváků přestěhováno 10. 12. 1784 do Mladé Boleslavi.

Třetí kosmonoská škola 1781 – 1825

Kosmonoské panstvo zřejmě vědělo o záměru zrušit gymnázium, a tak byla z rozhodnutí vrchnosti zřízena v r. 1781 z farní stáje škola. Bylo to dřevěné stavení, ve kterém byl chlév, byt pro učitele a jedna učebna. V r. 1789 bylo zapsáno 162 dětí. Ve skutečnosti jich však chodilo v zimě 46 a v létě 36. Děti musely pracovat a tak pomáhat rodičům aby se rodina uživila a na školu nebyl prostě čas. Jen v kosmonoské továrně jich pracovalo v té době 180. Do školy chodily děti z Kosmonos, Bradlce, Hrdlořez, Horních a Dolních Stakor, Brejlova, Debře, Josefova Dolu a Rožátova. Z počátku tu vyučoval pokoutní učitel pod dozorem faráře Vojtěcha Preislera. Potom zde vyučoval učitel Matěj Fux, který dostával týdně od žáků poplatek zvaný “sobotáles”, jenž nu vynášel týdně 30– 36 krejcarů. Ve svých pamětech píše: ”Bez pomoci tchýně živ být nemohu, proto musím k hudbě v krčmách podnikat.” Teprve v roce 1807 dostával od vrchnosti roční deputát 4q žita, 80kg hrachu, 30 kg soli, ½ sudu piva a 12 otýpek dříví. V penězích dostával ročně 36 zlatých. V roce 1809 byly děti, které pracovaly přes den v továrně, vyučovány večer ve škole. V roce 1825 byla škola pro žalostný stav domku přestěhována do Štiftu.

Čtvrtá kosmonoská škola 1825 – 1883

Na základě četných připomínek kontrolních orgánů na nevyhovující stav školy u fary nechala kosmonoská vrchnost v r.1825 přes­těhovat školu do budovy bývalé textilní manufaktury zvané Štift (čp. 19). Do roku 1840 byl v budově také umístěn vojenský dětský ústav. Dorostu se říkalo “Palomniňáci” podle velitele pluku podmaršálka Palombini. V roce 1849 se stal řídícím učitelem Karel Kruis, škola byla trojtřídní. V roce 1870 se vyučovalo týdně v první třídě 24 hodin, ve druhé třídě 26 hodin a ve třetí třídě 30 hodin. Povinná školní docházka dívek a chlapců byla nařízena zákonem teprve v roce 1869. V roce 1871 byly v budově Štiftu umístěny pacientky zdejšího ústavu pro choromyslné. Škola byla tak pod jednou střechou s choromyslnými ženami. Byla to neobvyklá školní kuriozita. V roce 1881 nastoupil na zdejší školu vynikající učitel a hudebník Eduard Piskač. V roce 1883 po dohodě se správcem panství JUDr. Pordesem byla škola dočasně, po dobu zřizování školy na náměstí umístěna do zámku.

Pátá kosmonoská škola

Škola byla přestavěna z obecní sýpky nákladem 59.847 korun rakouských. Slavnostně byla otevřena 20.9.1885. Škola byla pětitřídní. Učitelé František Prášek a Karel Patočka měli plat 400 zlatých, tj. 800 rakouských korun. V roce 1888 bylo zapsáno 202 chlapců a 246 dívek. V zimě se vařívalo 120 – 150 polévek pro chudé žactvo z darů zámožných občanů. Od 1.1.1914 byla zřízena jedna třída živnostensko – pokračovací V první světové válce, jež vypukla v r. 1914, mravnost mládeže povážlivě klesla. Ve školním roce 1915–1916 byl zahájen na škole vojenský výcvik šestnáctiletých. Od 21.11.1917 byla škola pro nedostatek paliva zavřena, 300 dětí onemocnělo španělskou chřipkou. V roce 1918 bylo do třetích tříd zavedeno vyučování němčiny. Vznik Československé republiky v roce 1918 uvítali učitelé s nadějí, že se jim za jejich důležitou činnost dostane takového ocenění, které si zaslouží. V roce 1919 se stal řídícím učitelem Eduard Kratochvíl. V té době se také vyučovalo částečně také ve Štiftu. V roce 1934 byla zřízena šestitřídní smíšená škola. V roce 1940 za druhé světové války bylo zapsáno 265 dětí a učilo se v 8 třídách. Od 8.1.1940 se stal německý jazyk povinný. 18.1.1941 byla škola obsazena německou armádou. Vyučovalo se v bytech učitelů. 12.6. 1941 německá armáda ze školy odešla. 17.11.1941 bylo zakázáno vyučování dějepisu, české žactvo se nesmělo dozvědět nic o svých dějinách. Učitelka Jana Lískovcová byla za svou sokolskou činnost zažalována. Řídící učitel Otakar Příšovský byl až do konce války za účast protinacistickém odboji žalářován v koncentračním táboře v Terezíně. Od 7.3.1942 byly do kosmonoské školy přemístěny 3 třídy reálného gymnázia z Mladé Boleslavi. Vyučovalo se na směny. Od 11.1.1945 – 7.5.1945 byla škola obsazena německými civilními uprchlíky. Ve školním roce 1945/46 byl jmenován ředitelem Otakar Příšovský. Po sloučení Kosmonos s Mladou Boleslaví se změnil název školy obecné na Národní školu v Mladé Boleslavi a Kosmonosích. V tomto roce začala orientace škol po sovětském vzoru. V únoru 1949 byla u všech dětí povedena tuberkulínová zkouška. Nákladem 4.500 Kč byla zřízena pod zámeckou zdí školní zahrada. Přes prázdniny 1950 byly konečně v budově instalovány splachovací záchody Od 1.1.1953 byla zřízena osmiletá střední škola.

Šestá kosmonoská škola. Historie měšťanské školy.

Již v roce 1920 podali představitelé obce žádost na zřízení měšťanské školy. V roce 1922 byl požádán dědic kosmonoského velkostatku baron Robert Klinger o pozemek pro stavbu nové školy. Ten pozemek přislíbil, v důsledku poválečné parcelace statků příslib zrušil. Výstavba školy nebyla povolena ani v roce 1927. V roce 1931 rozhodlo zastupitelstvo o koupi zámku a obec nabídla majiteli zámku architektovi Františku Weyrovi za zámek 1,1 milionu korun. Jednání se protahovalo, obec měla problémy se sháněním tak velkého úvěru. Až v roce 1933 Franišek Weyr prodej definitivně zamítnul. Školní rada hledala další pozemek pro výstavbu školy. Bylo vyhlédnuto celkem sedm míst. Až konečně bylo nalezeno v roce 1939 místo na jižním svahu vedle Tyršovy ulice. Vzhledem k okupaci Československa Německem ke stavbě však nedošlo. V roce 1940 byl zámek prodán josefodolské firmě Cosmanos. V letech 1941–42 byla zřízena pobočka měšťanské školy z Mladé Boleslavi a tím do Kosmonos umístěny 2 třídy chlapecké a 2 třídy dívčí. Ve školním roce 1941/42 se po německém vzoru mění název na “Hlavní” a počet žáků ve třídě byl tehdy 60. V záři 1944 musela pobočka měšťanské školy opět přejít do Mladé Boleslavi. Po osvobození Československa byl znárodněn německý majetek a od 16. 7. 1945 byla budova zámku uvolněna pro školní účely. Velkým úsilím obce a dobrovolných brigádníků byly v horní části severní strany zámku upraveny školní třídy. Během školního roku se projevily nevýhody severního křídla. třídy byly malé, obrácené k severu, skromně vybavené. Po jednáních MNV se podařilo získat pro školní účely jižní křídlo zámku, za podmínky že obci nevzniknou žádné finanční náklady. Celou úpravu zajišťovalo rodičovské sdružení s pomocí rodičů. Na odkoupení nábytku od majitele zámku a vybavení učeben byly pořádány sbírky. Občané prokázali pochopení, obětavost a lásku ke škole, darovali škole 84 457,– Kč a bezúročně zapůjčili 346 207,– Kč. Od 1. září 1947 bylo slavnostně zahájeno vyučování v nových místnostech, plných slunce a později i radostné práce dětí. Rozhodnutím Okresního národního výboru z 1.9.1945 byla v Kosmonosích zřízena měšťanská škola. Slavnostní zahájení vyučování bylo 25. 10. 1945. V tomto školním roce bylo zapsáno 81 chlapců a 83 dívek. Ředitelem školy byl jmenován Ladislav Pokorný z Mladé Boleslavi. S velikým úspěchem byla nastudována zpěvohra K. Chvalkovského “Do Ameriky”. Hru s dětmi nacvičili učitelé František Lukeš a Josef Pažout. Škola vydávala vlastní časopis “Hlas naší školy”. Místní národní výbor na žádost ředitelství školy povolil úpravu tříd v jižním křídle zámku. V roce 1947/48 složil text i hudbu hymny kosmonoské školy ředitel Ladislav Pokorný. Od 1.9.1948 po připojení Kosmonos k Mladé Boleslavi změnil se název školy na “Střední škola v Ml. Boleslavi – Kosmonosích” Obvod této školy zahrnoval Kosmonosy, Bradlec, Dolní a Horní Stakory, Husí Lhotu, Násedlnici, Studénku, Kolomuty a Valy. V roce 1953 byla národní škola spojena pod jedno ředitelství. Ředitelem školy byl jmenován Václav Martinovskýˇ, škola byla osmiletá. V roce 1957 byl jmenován ředitelem Josef Pažout. Zapsáno bylo 368 žáků. V roce 1958 byla získána škola v přírodě v Novině v Kryštofově údolí u Liberce. Díky výborným organizátorům Josefu Pažoutovi a dentistovi Vilému Motlovi a četným brigádníkům – rodičům bylo umožněno již v roce 1960 první pobyt dětí ve škole v přírodě uskutečnit.

Kosmonoská škola v posledním období

V roce 1958/59 se razil nový směr – spojení školy se životem. Byla proto v zámku vybudována zámečnická a truhlářská dílna pro základní výuku. V roce 1960/61 obdrželi žáci v celé republice poprvé učebnice a školní pomůcky zdarma. V roce 1961 se změnil název školy na “Základní devítiletá škola” V roce 1961 byla kosmonoská škola pojmenována na ”Základní devítiletá škola Václava Kopeckého”, podle rodáka, bývalého náměstka předsedy vlády, který v Kosmonosích do obecné školy chodil. V roce 1962 měla škola 9 tříd 1.stupně a 7 tříd 2.stupně. Pionýrská skupina měla 20 zájmových kroužků, nejúspěšnější byl pěvecký kroužek. V důsledku nové výstavby obytných domů se zvýšil počet žáků. Počet tříd byl zvýšen na 18. V roce 1974 byla zakoupena další, sedmá budova školy, a to v Lípách pod kostelem. V tomto roce odešel do důchodu Josef Pažout a novou ředitelkou byla jmenována Jaroslava Šimoníková. V roce 1977/78 byl z hygienických důvodů omezen provoz ve škole v přírodě v Novině. Ve školním roce 1977/78 byl druhý stupeň v důsledku sedání základů jižního křídla zámku přemístěn do Mladé Boleslavi na 6. základní školu. Ředitelkou školy byla v roce 1978 jmenována Ludmila Jírová, škola měla celkem 335 žáků ve 12 třídách. V roce 1984 byly započaty práce na vybudování ústředního topení na škole na náměstí. Škola v přírodě byla převedena do majetku Masokombinátu v Kosmonosích a pro malou kapacitu využívána jen pionýrskou organizací. V roce 1985, tedy po 100 letech, bylo na škole na náměstí dáno do provozu ústřední plynové vytápění. Do té doby byla každá třída vytápěna samostatnými kamny na uhlí nebo koks. V zámku probíhaly rozsáhlé práce na zabezpečení základů jižního křídla. Na podepření křídla bylo použito 100 železných devítimetrových pilot, zaražených do země. V roce 1989 odešla do důchodu ředitelka Ludmila Jírová a novou ředitelkou školy byla jmenována Jana Dyškantová. Ve školním roce 1991/92 byly základy jižního křídla zámku kompletně opraveny, a tak se mohl vrátit druhý stupeň školy zpět do zámecké budovy. Devítiletá škola měla 13 tříd 1. stupně a 5 tříd druhého stupně. Celkový počet žáků byl 490. Při škole byly organizovány zájmové kroužky němčiny a angličtiny. V rámci družebního styku mezi Kosmonosy a německým městem Seeheim-Jugenheim byly navázány čilé styky mezi školami obou měst Městské zastupitelstvo nejprve uvažovalo s variantou výstavby nové školy na pozemcích pod zámeckým parkem. Vzhledem k chátrání zámku a naléhavé nutnosti oprav, bylo zastupitelstvem odsouhlaseno umístění základní školy v zámku za předpokladu rekonstrukce a oprav celé budovy, aby se tato památka zachránila pro budoucí generace. Započalo se s opravou střechy a rekonstrukcí podkroví zámku na učebny v roce 1997, vzhledem k nedostatku finančních prostředků byly tyto práce zastaveny. Pokračovat v rekonstrukci se bude po získání dalších finančních prostředků. V roce 2000 byla jmenována nová ředitelka školy Zdena Procházková. Pro školní rok 2000/2001 bylo zapsáno 440 žáků, z toho 229 dívek a 211 chlapců.