Památky

Zvonice==Kostel sv.Havla
Kostel sv. Havla v Horních Stakorách byl již od r. 1356 farním kostelem. V roce 1650 byl zpustlý, lid chodil na bohoslužby do Mladé Boleslavi. V roce 1700 jej dal hrabě Jakub Černín znovu vystavět V době vlastnictví hrabat z Mirbachu kostel sešel tak, že měl trhliny, musela být stržena i střecha, v roce 1870 byl úplně zbořen. Kostelní předměty byly rozmístěny po kostelech panství kosmonoského, zdivo a trámy byly rozprodány. Roku 1899 nabídl obci místní rodák z Chaloupek Josef Šimon, kaplan u sv.Petra a Pavla v Praze, později duchovní správce Československé církve u sv. Mikuláše 2–3 tisíce zlatých. Obec rozhodla věnovat peníze na stavbu nové kaple. Stavba byla realizována v roce 1903.

Zvonice

V sousedství kostela sv.Havla je dominantní dřevěná zvonice, pocházející z konce 17.století což nevylučuje na tomto místě existenci starší stavby. Stojí před hřbitovem na nízké kamenné podezdívce a je dřevěná. Stavba sestává z osmi obdélníků, na nich je osm lichoběžníků, nad nimi jsou čtyři obdélníky a jehlanovitou střechu tvoří čtyři trojúhelníky, pokryté šindelem. Ve zvonici byly tři zvony, dva velké, a třetí tzv. “Umíráček”. Dva velké zvony byly zabaveny v roce 1940. Zvonovina nebyla vhodná na lití děl, proto zůstaly zachovány. Dnes je ve zvonici jeden velký zvon pocházející z roku 1577 ( průměr 80cm, výška 77 cm) a zvon “Umíráček” ( průměr 29 cm, výška 23 cm) z roku 1849. Zvon “Poledník” z roku1494 byl zapůjčen na věž farního kostela Povýšení sv. Kříže v Kosmonosích. Farní úřad slíbil, že zvon vrátí do Horních Stakor, jakmile bude opatřen zvon nový. Dodnes se tak nestalo. Zvonice prošla třemi velkými opravami Blízko zvonice stojí socha sv. Jana Nepomuckého na hranolovitém pískovcovém podstavci. Pochází z dílny Jelínků z Kosmonos. Na zadní straně býval hierogram “Maria” a letopočet 1781, kdy byla socha opravena, v roce 1746 vysvěcena. Zrestaurována byla v letech 1992–1993. Další socha sv. Josefa z dílny Jelínků stávala u silnice kosmonoské. Stávala na hranolovitém pískovcovém podstavci, 1,85 m vysokém. Socha byla zničena v osmdesátých letech 20. století zemědělci, kteří orali pole. Ze sochy se zachránila jen pískovcová hlava sv. Josefa.

Stakorské rybníky

Ze záznamů z roku 1738 se dozvídáme, že na cestě od Kosmonos na levé straně byl již tehdy rybník “Řečický” o výměře dva korce a tři a půl věrtele. Na pravé straně byl malý rybníček “Podřečický” o výměře jednoho věrtele a dva a půl čtvrtce. Ještě dál se rozléval velký “Stakorský“ ve výměře šedesáti korců. Již tehdy byla “Velká skúč” a “Malá skúč” a “Pod skúčí”. Místo sv. Josefa tam stál sv. Jan a pole se nazývalo u sv. Jana. Pod Babou stála cihelna a za ní dva rybníčky. Tam, kde jsou louky u Dolních Stakor, býval kdysi panský rybník, zvaný “Podkostelní”. Kolem Chaloupek (dříve rybářská osada, patřící ke Stakorám) se rozléval rybník asi 60 korců velký – “Stakorský”. Malý rybníček u staré cihelny, poslední zbytek stakorských rybníků, měřil 13 arů a byl několik let suchý. Nyní je zavezen. Nad ním je na lesním okraji studánka “Žákyně”, upravená v roce 1880.

Stakorská škola

V Horních Stakorách škola dříve nebyla. V malé chaloupce v blízkosti zvonice učíval vysloužilý voják stakorské děti, zatímco jejich rodiče ještě dřeli na panském. Po skončení první světové války začali hornostakorští občané uvažovat o stavbě nové školy. Stavba byla započata 17. března 1924, položením základního kamene.Práce rychle pokračovaly, takže koncem srpna byla budova postavena a od 1. září se tam začalo učit. Prvním řídícím učitelem byl Hugo Košťál z Rejšic Na škole působila celá řada významných kantorů.

V roce 1949 bylo ve škole otevřeno muzeum. Byly zde vystaveny sbírky posledního cihlářského mistra pana Antonína Čecha. Mnohé jeho vykopávky jsou v muzeu v Mladé Boleslavi. Druhým zakladatelem byl Jiří Valenta, který shromažďoval dary od lidí, knihy a rozmanité předměty.

V roce 1996 proběhla celková rekonstrukce školy.