Jak se kosmonoský textil dostal téměř až do země Mašukulumbů ?

Každé léto si najdu čas na nějakou knížku z dětství. V tomto podivném létě jsem vzal do ruky cestopis, který jsem s oblibou četl jako kluk – „Na sever od Zambezi“ od Františka Běhounka (1898 – 1973), cestovatele, vědce a popularizátora vědy mezi mládeží. Kniha popisuje osudy cestovatele Emila Holuba (1847 – 1902), který stejně jako náš Antonín Stecker (1855 – 1888) probádal tehdy bělochům neznámá místa Afriky. Ani jeden z nich bohužel nenapsal ucelený cestopis, oba dva zemřeli chudí a předčasně na následky tropických chorob. Oba patří mezi významné české osobnosti, Holub je ale přece jen známější. Jejich životní a hlavně cestovatelské osudy popsal spisovatel a přírodovědec Jindřich Dlouhý.
Holub sice nesplnil předsevzetí procestovat napříč celou Afriku, ale došel k řece Zambezi, o které píše: „Tož přece jsem dosáhl veletoku, o němž jsem, jsa chlapcem, tolik se načetl a nasnil.“ Zambezi je čtvrtou nejdelší africkou řekou, leží na ní slavné Viktoriiny vodopády. Holub nakonec řeku se svoji výpravou překročil a dosáhl území divokého kmene Mašukulumbů,. Tento lid, známý dnes pod jménem Ilové, žije v jižní Zambii (asi 400 000 osob) a jde o zemědělce a rybáře. Tehdy to byli divocí lidé, kteří projevovali výpravě otevřené nepřátelství, okradli ji a nakonec některé členy i zabili. Holub a zbylí členové výpravy se museli, většinou nemocní malárií, vrátit.
A teď konečně ke Kosmonosům! Holub si na této cestě totiž po audienci u místního krále Matakaly do zápisníku zapsal pro nás překvapující poznámku: „Králova oblíbená žena dostala pěknou sukni z kosmonoské látky“. To potvrzuje, že výrobky firmy Cosmanos měly tehdy skutečně věhlas. Stalo se v létě roku 1886 !

Václav Petříček