Kosmonosy - kultura


Hlavní stránka - Zprávy z akcí - Dny evropského dědictví 2012
Dny evropského dědictví 2012

Město Kosmonosy se také letos již tradičně připojilo ke Dnům evropského dědictví. Národní téma pro tento rok je „ Mladí památkám“.
Slavnostní zahájení Dnů evropského dědictví v Kosmonosích proběhne ve čtvrtek 13. září v 17.00 hodin v Loretě. V programu vystoupí historik a senátor  PhDr. Jaromír Jermář, dále Mladoboleslavský žesťový soubor. Současně proběhne vernisáž výstavy malíře Rudolfa Kalvacha, kterou uvede MUDr. Milan Novák. Od 18.30 hodin bude v Loretě přednáška MUDr. Nováka o životní cestě Rudolfa Kalvacha. Tato výstava v Loretě potrvá do 28. října 2012.
V pátek 14. září od 17.00 hodin připravil Muzejní spolek  v zámku vernisáž výstavy ke 150. výročí založení Sokola. Tato výstava bude přístupná ve dnech 15. - 16. září od  9.00 – 17.00   hodin. Po vernisáži v  pátek 14. září od  18.00 hodin se uskuteční na nádvoří zámku divadelní představení „Dobré srdce paní Barbory - staré obrázky boleslavské“ autorky Heleny Červené v podání divadelního souboru  HEČ  Mladá Boleslav. Přiblíží život jedné neobyčejné ženy z Mladé Boleslavi ve 2. polovině 19. století – Barbory Hoblové.
Muzeum v zámku bude mimořádně otevřeno v sobotu 15. září a v neděli 16. září od 9.00 – 17.00 hodin. Vedle historické expozice je připravena výstava“Instalovaný muzejní depozitář  zaměřený na 20. století“, dále výstavka „Traktory Svoboda – nezapomenutelná legenda Kosmonos“ a nově instalovaná muzejní knihovna.
Loreta bude v Dnech evropského dědictví  mimořádně otevřena v sobotu 15. září a v neděli 16. září od  9.00 – 17.00 hodin.. Jsou připraveny prohlídky celého areálu s průvodcem. Kromě výstavy malíře Rudolfa Kalvacha je zde stálá expozice sochařské dílny kosmonoské rodiny Jelínků.

Výstavu malíře Rudolfa Kalvacha  pořádá Muzejní spolek a Psychiatrická léčebna s podporou města Kosmonosy v Loretě. Je nutno zdůraznit, že velký podíl na získání exponátů má vedení vídeňského Leopold Musea a příbuzní mistra Kalvacha. Bude to výstava,první toho druhu v České republice,  nejen dokumentů, artefaktů a reprodukcí obrazů, ale i originálů! 

RUDOLF KALVACH
Umění, život, nemoc
Vídeň, Terst, Kosmonosy

To je název připravované výstavy o spletitých osudech a podivuhodném výtvarném díle přinejmenším evropsky významného malíře, který má rodinné  kořeny v Čechách a který skončil svůj  život v Kosmonosích.

Rudolf Kalvach (1883 – 1932) je osmdesát let po své smrti znovuobjeveným výtvarným umělcem, jehož hvězda však zářila jen krátce. Absolvent tehdejší vídeňské Kuntgewerbeschule, spolužák a občas i inspirátor Oskara Kokoschky, přítel Egona Schieleho a příslušník jím založené Neukunstgruppe, se řadí na pomezí secese a expresionismu.
Běh života tohoto rodilého Vídeňáka, syna původem českého otce, se osudově propojil s dvěma dalšími městy: Terstem a Kosmonosy. Na jihu založil rodinu a vytvořil významnou část svého díla, soubor Hafen von Triest, kdežto na severu zemřel po šestiletém pobytu v Psychiatrické léčebně Kosmonosy. Zapomenutý a nešťastný muž, jehož mysl posléze nenávratně překročila onu tenkou hranici mezi genialitou a šílenstvím a znemožnila mu další tvorbu.
Výstava má ukázat především jeho podivuhodný životní příběh, ovlivněný chorobou a zasazený do mnohonárodního kontextu staré monarchie. Na pozadí fotokopií vybraných obrazů, z nichž některé již nesou zjevné znaky jeho nemoci, představí naše expozice např. dokumenty z Kalvachova života, dobové předměty, knihy, fotografie z léčebny i vybrané obrazy pacientů se stejnou nemocí.
Expozice bude umístěna v suterénní galerii - bývalé kryptě kaple sv. Martina. Záměrem je zdůraznit rodinné kořeny i prostor, v němž se pohyboval jeho život – české baroko v italské Loretě. Podzemí umístění symbolizuje podsvětí s řekou zapomnění Léthé. Výstup z krypty na závěr naznačuje Kalvachovo znovuzrození a znovuobjevení.
Výstavu chápeme jako doprovodnou, resp. návaznou na velkou výstavu souborného díla Rudolfa Kalvacha ve Vídni (Leopold Museum 7.6. – 10. 9. 2012) a s díky využíváme pomoci této instituce.

RNDr. Václav Petříček
Milada Remešová