Kosmonosy - kultura


Hlavní stránka - Zprávy z akcí - Vzpomínkové oslavy 300. výročí Lorety v Kosmonosích
Vzpomínkové oslavy 300. výročí Lorety v Kosmonosích

v sobotu 8. září 2007 od 13.00


Občanská sdružení Muzejní spolek, Osvětová beseda a Partnerství měst, za pomoci Českého svazu žen, Obce baráčníků, Římskokatolické farnosti i jednotlivých občanů a příznivců připravila důstojné oslavy, které měly velmi zdařilý průběh. Jednalo se o výjimečnou akci. Sobotní divadelní kreace – historizující drama – byla z hlediska počtu účastníků i diváků triumfem.

Tomu předcházelo slavnostní otevření výstavy o loretách. Dne 6. září ve čtvrtek v 17. hodin se asi 60 lidí sešlo v Loretě na vernisáži výstavy „Lorety v Čechách a na Moravě, Loreta v Kosmonosích“, která se konala v suterénní galerii. Odborným garantem byl autor známé monografie o loretách prof. Ing. arch. Jan Bukovský, Dr.Sc, který také na vernisáži poutavě promluvil. Dalšími řečníky byl senátor PhDr. Jaromír Jermář, starosta města Golčův Jeníkov ing. Pavel Kopecký, předsedové pořádajících spolků a na závěr starosta Kosmonos Vladimír Dlouhý. Nadšený potlesk získal sympatický host, jmenovaný pan starosta z Jeníkova, který se po 350 letech symbolicky omluvil za to, že pán Jeníkova, hrabě Goltz při souboji zastřelil kosmonoského pána, hraběte Pappenheima. Dodal, že tato událost i fakt, že Goltz jako pokání postavil v Jeníkově zdejší Loretu, je jedním z důvodů zahájení společenské spolupráce mezi oběma městy.

Pestrý program, který připravil Muzejní spolek a Osvětová beseda Kosmonosy, byl založen na volné historické rekonstrukci vysvěcení Lorety v roce 1707 za virtuální i reálné účasti významných osobností z řad šlechty architektů a umělců, kosmonoských řemeslníků, sedláků a podruhů, vysloužilých vojáků, kramářů a dalších postav barokní společnosti rozlehlého panství.

Již v pátek se prudce zhoršilo počasí a pršelo až do soboty, což pro pořadatele programu oslav uvedeného výročí byl zlověstný úkaz. Po obědě se ale počasí trochu umoudřilo a ve 13. hodin se otevřely brány Lorety a trhovci rozbalili své stánky, krčmáři U tří chasníků začali opékat sele.

Nejen věřící lidé zamířili k farnímu, kdysi klášternímu kostelu Povýšení Sv. Kříže, kde ve 14. hodin začala slavnostní mše. Sloužil ji opat strahovského kláštera v Praze, P. Michael Josef Pojezdný, O.Praem., koncelebrovali rumburský farář P. Jozef Kujan, strážnický piarista P. Jerzy Szwartz a kosmonoský farář P. Jiří Veith. Maltézské rytíře, tedy Johanity, historicky první vlastníky Kosmonos, zastupovali magistrální rytíř RNDr. František Skřivánek a Michael Raynie, diplomat. Slavnostní a umělecký dojem dodali bohoslužbě pražští hudebníci. doplnit jména. Bohužel stále špatné počasí nedovolilo duchovním vyjít v průvodu k zámku v ornátech.


Za doprovodu doznívajících varhan a zvuku zvonu z věže kosmonoského kostela, který nebyl slyšet ve městě po mnoho desítek let, se vydal průvod k zámku. Tam proběhlo setkání rektora piaristického gymnázia a lidu s hrabětem Heřmanem Jakubem Černínem s doprovodem panstva a sloužících. Při příchodu průvodu zazněla intráda a na počest hraběte zazpívalo pěvecké trio. Potom hrabě s manželkou a synem Františkem Josefem nasedli do kočáru, taženého překrásnými vraníky, na stupátka dva lokajové. Pěšky následovali ostatní šlechtici, kolem se pohybovali drábové, sloužící a nakonec selský a řemeslný lid. Průvod se vydal k Loretě kolem fary na náměstí. Tam v místech, kde stával panský hostinec (který radní po požáru zbourali) se průvod krátce zastavil. Opět zazněla intráda, domácí i hosty a především hraběte přivítaly panny a mládenci v selských krojích chlebem a solí, předali dožínkový věnec a šenkýř mu nabídl džbán piva z kosmonoského pivovaru. Hrabě si symbolicky připil s rektorem gymnázia a poznamenal: „Jak krásný hostinec pan Caratti postavil (1672), jistě i po 500 letech sloužit bude!“ Hraběnka rozhodila zlaťáky mezi podané. Potom průvod pokračoval k Loretě, kde se hrabě setkal s architektem Alliprandim a ostatními. U vchodu zazněla intráda a Alliprandi hraběte a ostatní odvedl před jižní stěnu kaple Santa Casy. V projevu v italštině předal Loretu hraběti, ten rovněž italsky krátce poděkoval představil významné hosty a oznámil slavnostní okamžik posvěcení Lorety. Alliprandi hovořil italsky, rektor piaristického gymnázia latinsky, zástupce Maltézkých rytířů – Johanitů anglicky, hrabě Valdštejn, hrabě Sporck německy. Následovaly historicky rekonstruované dva projevy zástuců řádů, které mají ke Kosmonosům úzký vztah -Maltézského velvyslance a rektora Piaristů. Potom následovala bohoslužba slova, kterou sloužil P. Szwarc, Sch.P. Černín poděkoval ve všech čtyřech řečech, pohovořil o vnuknutí postavit Loretu, kterou vídával z okna Černínského paláce v Praze. Vyzval, aby přistoupili řezbáři a sochaři Jelínkové – nejstarší Václav (71 let), jeho syn Martin st. ( 33 let) a syn z druhého manželství Josef Jiří (10 let), aby jim vyjádřil uznání za řemeslný kumšt, jíž tuto krásnou stavbu ozdobili. Potom vyzval rychtáře obce selské i obce řemeslnické, aby přistoupili. Oba rychtáři poníženě hraběte pozdravili. Hrabě Černín řekl: „Všichni mají podíl na vznešeném díle loretánském a tuto jednotu ať dál zpečetí tento kruh železný a naše ruce na něm“ Rychtáři i Černín uchopili a zvolali : Tak budiž s pomocí Boží ! Hrabě pak ještě vyzval Václava Jelínka a oba rychtáře k předstoupení a předal jim symbolicky Loretu k užívání ke chvále Boží. Na počest hraběte a panstva tančila chasa lidové tance – v podání tanečního souboru Furiant. V Loretě byl i živý trh se zbožím různých tvarů i vůní, zvláště pak z opékaného selete. Po přestávce na občerstvení se uskutečnil koncert dobové hudby v podání Mladoboleslavského žesťového souboru v dobových kostýmech. Hudební pořad stylově uváděla Zděnka Kuhnová a Pavel Mrňavý. Na závěr v kapli sv. Martina zazpívalo pěvecké trio souboru Profundo. Slavnost ukončil „malý ohňostroj“, který leckoho asi zklamal – provedení bengálských ohňů z oken věže odpovídalo historické realitě, jak tomu bylo před třista lety.


Kostýmovaných osob bylo přes 100 a diváků kolem 800 (německé noviny ze Seeheimu-Jugenheimu udávají až 1000 osob). Opticky i řečnicky vynikal představitel Heřmana Jakuba hraběte Černína – Mgr. Jiří Bartoš Ph.D. (potomek rodu Černínů).. a, a, a…. mnoho dalších osob, Zdravotnický dozor zajistil v historickém převleku MUDr. Zavadil. Všem, kteří vystupovali a všem, kteří se podíleli na zajištění této oslavy patří poděkování a veliké uznání. Na tomto místě patří poděkovat za finanční podporu Fondu kultury Středočeského kraje, Městu Kosmonosy a mnoha sponzorům, kteří tuto akci podpořili.

Texty projevů na slavnosti

Na náměstí Hrabě Černín: zastavme se na kdysi chudé návsi, kterážto donedávna jen vroubena byla pár dřevěnými chalupami. Náš slovutný otec Humprecht Jan vyměřil zde ulici novou a výstavnou, kterou lemují špejchary dva i tento krásný zájezdní hostinec u Českého lva. Na jednom konci zbudován jest špitál na druhém obora. Vše ku prospěchu ni svému, ale svých podaných věrných. Vzdejme hold dílu Mistra architekta Francesca Carattiho, jemuž Pán na nebesích jistě blaženou věčnost uděliti ráčil, jako odměnu za bohabojný život i za díla v naší obci. Zvláště pak krásný chrám Povýšení svatého Kříže a vznosnou campanillu, kterážto domov ve Vlaších připomenouti mohla první ženě mého urozeného otce, mé matky. A čím jiným, než našim černínským pivem tedy poctu vzdáti?. Dej šenkýři korbel….

U vchodu Lorety Černín: A nyní vejděmež tedy do Lorety, kterou jsme ke cti a chvále Boží, Pána Ježíše i Matky jeho, skrze Mistra Alliprandiho a za pomocí rukou lidu poddanského vystavěti ráčili…

Černín: představil své hosty duchovenstvo a šlechtu: Ze srdce s radostí vítám Otce opata premonstrátů P. Pojezdného, rytíře řádu ochránců Božího hrobu z Rhodu a Malty Franciska Skřivánka a vyslance tohoto řádu Michela Rayniho, údů řádu zbožných škol, P. Szwarce i rektora koleje rerum naturalium doctoris Václav, též jeho urozenot zetě mého urozeného pana hraběte Františka Josefa z Valdštejna, dceru naší, Marii Markétu manželku jemu drahou. I souseda milého vítam, říšského hraběte Františka Antonína Šporka, artis amabilis, pána Kuksu, Konojed a Lysé, i spanilou manželku jeho i další urozené hosty a jejich rodiny….

Rektor Piaristů: Nobilissime domine, Anno Domini millesimo sescentesimo octogesimo secundo possedisti in hereditatem post immortalis memoriae patrem tuum, dominum Humprechtum serenissimum, dominium hoc amplum atque latum.… Vznešený pane, vzpomínám šlechetného činu Vašeho nesmrtelného otce, kterýž dnes slavné piaristické gymnazium založili ráčil. A nyní jeho syn, Vy vznešený pane, tak spanilou stavbu ke cti Panny Marie, skrze architekta slavného již jména Alliprandi postavil, kteroužto dnes světiti s radostí můžeme.

Hrabě Černín: Bene doctore bene, Exurge gloria scholaris, En promti ad mandata prestamus fidei, et Bona inteligentia humanorum.

Alliprandi a Agostini: (italsky) Milostivý pane, můj chlebodárče, předávám Ti Loretu, dílo, které jsem si sám zamiloval a které mi připomíná i můj domov, slunné Vlachy. Zde jsem také ambity vyprojektoval, k urozenému rozjímání.
Agostini doplnil: bene, bene.
Aliprandi pokračoval: Také jsem se snažil, aby stavby tyto též byly náležitě sladěny s touto krásnou campanilou, od mého předchudce vyprojektovanou.
Agostoni doplnil: ..a dobře vystavěnou…
Aliprandi: zrovna v takovém duchu jsem zde i kapli svatého Martina vytvořil…

František Josef Valdštejn: Můj milý tcháne, je to již více než půl století, co se naše rody ujaly zvelebování po třicet let válkou zbídačovaného kraje. A pohlédneme-li na kraj ten dnes, můžeme být spokojeni.
Heřman Jakub doplní: I poddaní naši cenní si na vrchnosti své, že nezatěžujem je robotami tak jako jinde bývá. Však Bůh nás nadal statky pro zodpovědnost.
Valdštejn pokračoval: Hospodin dal nám tak možnosti podporovati život duchovní i umění. Nechť obou úloh hostíme se vrchovatě. Ať Tě tedy pane ani zdraví ani bystrost ducha neopouští, a dlouho ještě v království našem úřad purkrabího nejvyššího zastávati můžeš…

Hrabě František Antonín Sporck (německy): Mein lieber Cousine, majastätisch Herr, Herr Graf von Tschernin Ich bin sehr dankbar, dass Sie mich an diese herrliche Festlichkeit herzliche Einladung gesand haben! Můj milý bratranče, děkuji za milé pozvání na tuto slavnost v našem kraji ojedinělou. Víte sám, že jako milovník dobrého kumštu dokáži ocenit ušlechtilost krásných staveb, jakoby laurem – vavřínem ověnčených. Chvála i úsilí rodu Vašeho o vzdělání dítek nadaných v koleji piaristické, svoji tolerancí k duchu svobodnému slynoucí.

Hrabě Černín poděkuje ve všech řečech, pohovořil o vnuknutí postavit Loretu, kterou vídával z okna Černínského paláce v Praze a vyzve, aby přistoupili řezbáři a sochaři Jelínkové: i vám patří uznání za váš kumšt řemeslný, který v pravé umění se proměňuje, jímž jste zářivě architekturu ozdobili. Hle tři generace a jistě ten nejmenší největší slávu svým uměním dobude, že i za 300 let spolu s Loretou nebude zapomenut…

Václav Jelínek: Milostivý pane, náš dobrodinče. Potěšuje naše srdce Vaše pochválení. Dal jste nám, řemeslníkům prostředky i úlevu ze šutzgeldu a umožnil po našem mejnění kumšt producírovat. Zachovejte nám nejnčko i v budoucnu Vaši přízeň a my s pomocí Boží ještě hodně k libosti Vaší Milosti sděláme

Hrabě Černín: A teď přistupte naši milí rychtáři, obce řemeslnické i ty obce selské, oba rychtáři hraběte hlubokou úklonou pozdraví

Rychtář obce řemeslnické: Milostivý pane, vznešené panstvo, vzácní otcové. Oudové obce řemeslnické stojí před vámi jako vděční poddaní, jímž dal jste práci, kterou s největší péči a láskou dělají, aby veškeré potřeby pro život vezdejší sousedé naši nepostrádali a rovněž ku potěše boží, Vašeho jemnocitu i srdcí našich skromné umění nabízíme, zde v naší milé obci kosmonoské i v stolici království našeho, matičce Praze

Rychtář selské obce: Milostivý pane, urození páni, spanilé dámy, páni páteři, sousedé a sousedky, ve jménu naší selské obce, vinšuju dobré zdraví a jasnou mysl. „Chléb svůj v potu tváře dobývati budeš“ praví se v Písmu Svatém. A tak i my od kuropění po klekání se činíme, abychom živobytí své i našich bližních obstarali. Vyprošuji si pro nás všechny, lidičky na polích, pastvínách a hospodářství jejich přízeň Vaší Jasnosti a vyslovuji poděkování za podivuhodnou loretánskou kapli i obnovený náš starobylý kostelík sv. Martina. Tady se budeme modlit za spásu duše své a svých bližních, kteří zde na hřbitůvku odpočívati budou.

Černín: Že všichni podíl na vznešeném díle loretánském vykazujete, tuto jednotu ve všem obecném dění ať dál zpečetí tento kruh železný a naše ruce na něm. „Tak budiž s pomocí Boží!“

Hrabě Černín: rozhodil zlaťáky pokynul k tanci (Furiant). Po ukončení tance pozval přítomné na: koncert trub, helikonů jakožto i lesních rohů, kteréžto do naší muziky náš milý hrabě Sporck zavedl.

Texty připravili Václav Petříček a Jiří Bartoš

Tato akce je finančně podpořena z Fondu kultury Středočeského kraje, Města Kosmonosy a sponzorů:

TRANSCENTRUM a.s.
PRONDO s.r.o.Kosmonosy
V.VEVERKA, mistr kominický
HOTEL GALATEA
KAVÁRNA LORETKA
AUTO MRKVIČKA s.r.o.
POHŘEBNÍ ÚSTAV BENEŠ
KM6 SYSTEM s.r.o.
KRYSTAL – p. ČAPKOVÁ
BALGSAN s.r.o.Kosmonosy
UNIPLUS s.r.o. Kosmonosy
PAVEL MILLER, servis el.
VANDA DOBRUSKA,Šmak
MVDR. PETR BRZOBOHATÝ
MUDr. MAHER TAHA
ZDENĚK GRŮŠA
JAN KLÍBR Kosmonosy
RESTAURACE U ČONKŮ
IRENA SÁDOVSKÁ Quelle
IVA ŠTECHOVÁ
JIŘÍ KOFRÁNEK
FRANTIŠEK TICHÁNEK
HANA DIZDAREVIČOVÁ
HA – THI TWAN